Tahák na češtinu

V mluveném i v psaném projevu se často setkávám s tím, že mluvčí/autor použije špatný tvar přivlastňovacího vztažného zajmena, a tím nabourá větnou stavbu. Bývá to zvlášť ve vícevětných souvětích, ve kterých autor sám ztratí přehled o jednotlivých větných členech, a tím i o tom, co čemu přivlastňuje, co k čemu vztahuje. Např.: „Jinak tomu není ani u téhle firmy, jejichž zaměstnanci už při nástupu vědí, […]

Ve škole nám říkali, že si máme dávat pozor na to, abychom ve větě, v odstavci, popř. v celém textu stejné slovo neopakovali často. Většina z „mých“ autorů si na to pozor dává. Opakování slov Přesto se stane, že musím opravit větu typu„Možnosti posílení systému jsem rozdělil do čtyř možností.“ V takovém případě se musím rozhodnout, které z opakovaných slov

Antedatovat – že jste tohle slovo ještě neviděli? I já ho vídám napsané zřídka. A stejně tak zřídka ho slýchám. Přitom jeho význam určitě znáte. Znamená „opatřit dřívějším datem“. Cože, že jste si mysleli, že je správně antidatovat? No, není. Proč? O tom dál v příspěvku. Ante Ante se v češtině objevuje jako předpona, ale v latině je to kromě toho

Víte, kdy použít předložku díky, kdy kvůli a kdy vinou? Díky se často používá i tam, kde by nemělo. Chcete mít jasno? Čtěte dál ;). Díky Když vás něco potěší, poděkujete za to. Když je něco pozitivním důvodem k něčemu nebo pozitivní příčinou něčeho, použijete díky, předložku se 3. pádem. Příklady: Vinou Předložka vinou vyjadřuje příčinu něčeho nechtěného,

U mnoha sloves máme dnes možnost použít tvar, který vypadá jako tvar 3. os. jednotného čísla. Tohle platí např. u sloves stavět nebo muset. V jednotném čísle napíšeme on staví/musí, v množném si můžeme vybrat mezi oni stavějí/musejí (upřednostňované) a oni staví/musí (povolené). Sloveso vědět tuto možnost nepřipouští. U něj je potřeba tvary rozlišovat. Když napíšete ví, jde o 3. osobu jednotného čísla: Tomáš

Pozor na písmenka. Když je necháte, aby se vám pletla pod ruku tak, jak sama chtějí, můžete se dočkat svedení místo svezení. 😉 Svést Četla jsem nedávno kdesi pozvání. Nebylo dlouhé. No schválně. Znělo: Přijďte se svést. Co jste si po přečtení toho pozvání představili? 😉 Stejně jako já to, jak se navzájem lidé svádějí (ať

Možná vás to překvapí, ale také psaní uvozovek se řídí Pravidly českého pravopisu. Pravidla vysvětlují, kdy, kde a jak uvozovky použít. Dnes ale chci psát o tom, jaké uvozovky používat. To pro změnu řeší norma. Konkrétně ČSN 01 6910 (2014) – Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Norma je vydaná samostatně, ale také zpracovaná v Internetové jazykové příručce. To jen, kdybyste chtěli

Víte, co to jsou exonyma? Znala jsem synonyma (různá slova se stejným významem), homonyma (stejná slova s různým významem), antonyma (slova s opačným významem), ale exonyma ne. A přitom je, stejně jako mnozí z vás, běžně používám Exonyma jsou totiž počeštěné zeměpisné názvy států a jiných správních útvarů, moří, řek, hor, měst, obcí, ale i obyvatelských skupin … Společná historie dala