Tahák na češtinu

tahak-pro-reseni-zaludnosti-cestiny

Čeština a její záludnosti. Nejčastější problémy, na které narážím při korekturách. Perličky, jazykové vtípky atp.


Uváznout nebo uvíznout?

I korektor se celý život učí a občas se dozví něco, co netušil. Mně se to stalo zrovna dnes. V rozhlasovém rozhovoru Adély Gondíkové a Martina Kavky se mluvilo o nových slovech a nových tvarech slov. A. Gondíková se zmínila mimo jiné o tom, že najednou slýchá lidi kolem sebe říkat, že „uvázli ve výtahu“, zatímco ona zná a používá jen […]

Uváznout nebo uvíznout? Read More »

Kdo píše scénář, kdo navrhuje scénu?

Divadlo. Místo, kam se chodíme odreagovat nebo zamyslet, veselit se nebo smutnit, prožívat osudy druhých. Asi víte, že než vznikne divadelní hra (nebo film), musí někdo napsat scénář, jiný navrhnout scénu, další navrhnout a vyrobit kostýmy… Prostě, než vznikne divadelní představení, pracuje na jeho přípravě spousta lidí. A abych odpověděla na otázku v nadpisu: Ten, kdo navrhuje scénu, je scénograf. Ten, kdo

Kdo píše scénář, kdo navrhuje scénu? Read More »

Téma, ale tematický, tematicky a tematika

Zase jednou různá délka samohlásek ve slovech se stejným původem. Ve slově téma, které znamená hlavní myšlenku nebo námět díla, píšeme dlouhé é. A asi by to nikoho nenapadlo napsat jinak. Jinak je tomu ve slově tematika, což je soubor nebo okruh témat. Ve slově tematika píšeme krátké e. Přídavné jméno tematický (něco, co je spojeno

Téma, ale tematický, tematicky a tematika Read More »

Hranolek nebo hranolka?

Pokud jde o bramborové (nebo třeba zeleninové) hranolky, byly ještě nedávno jedinou správnou variantou tvary mužského rodu – hranolek. Když jste si jich, logicky, chtěli dát víc, měli jste požadovat jídlo s hranolky nebo bez hranolků. Jazyk se ale, stejně jako vše kolem nás, vyvíjí, a tak se před časem objevily v Internetové jazykové příručce jako možné použitelné

Hranolek nebo hranolka? Read More »

Jak na viz?

Často ho používají. Často ho používáme. Děláme to správně? O co jde? O tvar slovesa vidět. O tvar, kterým odkazujeme na externí zdroj, přílohu e‑mailu, jinou stranu textu atp. Tvar, který používáme převážně v psaném textu. V mluveném projevu řekneme spíš podívej/te se, koukni aj. Jde o tvar viz, který je tvarem rozkazovacího způsobu slovesa vidět. Jako nenapíšete tečku za

Jak na viz? Read More »

Nejsou data jako data

Data. Byla doba, kdy tohle slovo znamenalo jediné – několik časových termínů. S rozšířením počítačů se data stala ovšem také údaji, informacemi zpracovanými na počítači. A najednou se stává, že potřebujeme rozlišit data od dat. V tuto chvíli můžeme, hlavně právě v těch textech, kde je toto odlišení pro vyšší srozumitelnost nutné, používat i tvary, za které

Nejsou data jako data Read More »

MIMO nebo KROMĚ?

Slova mimo i kromě mají podobný význam. Obě můžeme použít jako příslovce. Obě jako předložku. Proč se tedy jimi zabývat? Zatímco s předložkou kromě nebývá problém, mimo bývá použito ve špatné vazbě. Běžně používáme věty jako Jak to má být Jenže… S 2. pádem se pojí pouze předložka kromě. Když použijete mimo, měli byste ji spojovat se 4. pádem. Výše

MIMO nebo KROMĚ? Read More »

SLEVA a SLEVIT, ale ZLEVNIT

Pokud svou službu nebo produkt zlevňujete, poskytujete slevu. Nebo také slevíte něco z ceny. Ve všech případech jde o to, že bude produkt nebo služba levnější ;). Slevy vyjádřené číselně Sleva může být třeba 20% [dvacetiprocentní] nebo 20 % [dvacet procent] (víc o číslech a veličinách nebo značkách tady). ALE POZOR! Můžete ale také napsat, že je něco zlevněno o 20 %

SLEVA a SLEVIT, ale ZLEVNIT Read More »