Tahák na češtinu

Jedno písmenko a co to udělá. Laik, lajk, like [vše s výslovností lajk] – vyznáte se v tom? Víte, co které z těchto slov znamená? Jestli ne, přečtěte si tento článek ;). Potom už dokážete laika od lajku (nebo liku/likeu) spolehlivě odlišit ;). Laik Laik je podstatné jméno, které vyjadřuje, že někdo není v daném oboru odborník. Např. já jsem […]

Nevím, kdy a kde jsem to slyšela poprvé. Nevím, odkud se to k nám dostalo – z angličtiny, ze slovenštiny, z nějakého nářečí? Už jste to také slyšeli? „Ahoj, vidíme se zítra.“ nebo „Slyšíme se večer.“ Slovesa vidíme a slyšíme (i jejich tvary se zvratným se) vyjadřují přítomnost.Když řekneme „vidíme se“, znamená to, že se na sebe koukáme právě teď. Já

V poslední době jsem se několikrát setkala s tím, že autoři, zřejmě ve snaze ozvláštnit svůj projev, použili příslovce toliko místo příslovce/číslovky tolik. Asi netušili, že se ta slova neliší jen jedním písmenem, ale také (a to hlavně) významem. Tolik Číslovka nebo příslovce – vyjadřuje buď velké množství, nebo množství známé ze souvislostí. Můžete ho nahradit spojením „tak

Také se z restaurací ve vašem okolí vytrácí rajská/rajčatová polévka a objevuje se polévka tomatová? V Praze a jejím okolí tomu tak je. Hodně mě to dráždilo, protože jsem to považovala za změnu ovlivněnou angličtinou. Dost jsem se spletla. Zjistila jsem totiž, že všechna tři přídavná jména staví na stejnou úroveň už Slovník spisovného jazyka českého, který vznikl v 60. letech

Od roku 1993, od zavedení poslední velké změny pravidel pravopisu, je možné u některých sloves, kde byl ve třetí osobě množného čísla jen delší tvar (podle vzoru sázejí), používat i tvar kratší (podle vzoru trpí). Hodně často se ale setkávám s tím, že autoři příspěvků, článků a jiných textů používají kratší tvar i u slovesa vědet. To ale k výše zmíněné skupině

Ať už se podíváte do „Pravidel“ nebo do „Příručky“, nenajdete ho tam. Neuspějete ani ve slovnících češtiny. S výjimkou webu Čeština 2.0. O co jde? O sloveso nachytřit/se a podstatné jméno nachytření. Kdykoli je vidím, naskakuje mi husí kůže. Nevím, kde se vzala a proč získávají takovou oblibu, když stejně tak jednoduše můžeme použít: Jaký je váš vztah k „nachytření“? Používáte

Dnes nemám na mysli přímo shodu přísudku s podmětem, ale skutečně shodu v přísudku, v množném čísle v příčestí minulém. Stává se totiž, že ve větách, kde je víc sloves v minulém čase (a pořád jeden a ten samý podmět) vídám -i -y tak nějak na střídačku. Například ve větě: Přehled pro ty, kdo také nevěděl- a tápal-. Podmět tu není vyjádřený (a pokud

Použití přivlastňovacích zájmen svůj, jeho, jejich je podobně problémové, jako přivlastňování obecně. Ale nebojte, stejně jako všechno, dá se to zvládnout. V tomto případě stačí umět najít ve větě podmět, protože zájmeno svůj přivlastňuje právě podmětu. Příklad první Ve větě: Učím ženy napsat si program podle svých cílů a potřeb. je podmět nevyjádřený a je to „Já“ (Já

V poslední době se často setkávám se záměnou slov energicky a energeticky, resp. energický a energetický. Že je to totéž? No, není. 😉 Energicky znamená důrazně, rázně, s vervou, aktivně, živě. Např. Energicky to obvinění popřel. Lenka je tak energická, že když přijde mezi nás, je nám všem hned lépe. Energeticky se vztahuje k energetice, případně energii jako síle (ať už fyzikální