Čeština a její záludnosti. Nejčastější problémy, na které narážím při korekturách. Perličky, jazykové vtípky atp.
S mezerou, nebo bez mezery? Obojí je možné, ale pokaždé to znamená něco jiného. Před tím / za tím Když píšete tato spojení s mezerou, jedná se o předložku a zájmeno. Předložka před a předložka za. A 7. pád zájmen to (střední rod), nebo ten (mužský rod životný i neživotný). Příklady: Předtím / zatím Slova předtím a zatím napsaná bez mezery jsou příslovce. Předtím […]
PŘED TÍM nebo PŘEDTÍM? ZA TÍM nebo ZATÍM? Číst více »
Trochu zvláštní název, že? Tři předložky. Bez interpunkce, bez dalších slov. Co s nimi? Znám to a vím, jak to má být správně, ale přesto jsem v tom udělala chybu. A to hned dvakrát, ve stejné době, v různých dokumentech. Tak jsem si řekla, že vám o tom napíšu, abyste ji vy neopakovali. Bez čárek Pokud chcete vyjádřit logickou posloupnost nebo
OD… PŘES… DO – jak na čárky Číst více »
Slovesa vyhnout se a vyvarovat se jsou do určité míry synonyma. Obě říkají, že něco nechcete udělat, s něčím se nechcete setkat. Ačkoli se zdá, že je můžeme libovolně zaměňovat, není to pravda. Každé se váže s jiným pádem. Vyhnout se Sloveso vyhnout se se používá výhradně ve spojení se 3. pádem (to je ten, který odpovídá na otázku
VYHNOUT SE nebo VYVAROVAT SE Číst více »
Jedno písmenko a co to udělá. Laik, lajk, like [vše s výslovností lajk] – vyznáte se v tom? Víte, co které z těchto slov znamená? Jestli ne, přečtěte si tento článek ;). Potom už dokážete laika od lajku (nebo liku/likeu) spolehlivě odlišit ;). Laik Laik je podstatné jméno, které vyjadřuje, že někdo není v daném oboru odborník. Např. já jsem
LAIK není LAJK ani LIKE Číst více »
Znáte to, někomu pomůžete, něco pro něj uděláte. Nejspíš jste to udělali rádi a třeba vám to nedalo ani moc práce. On vám poděkuje a… a co vy? Jak reagujete na vyřčené „děkuju“? Možností je spousta. Někdy stačí úsměv, pokývnutí hlavy. Jindy řeknete prosím (a ne, v tuto chvíli to není sloveso, ale částice). A pak tu máme odpověď není
Jak odpovědět na „děkuju“ Číst více »
Nevím, kdy a kde jsem to slyšela poprvé. Nevím, odkud se to k nám dostalo – z angličtiny, ze slovenštiny, z nějakého nářečí? Už jste to také slyšeli? „Ahoj, vidíme se zítra.“ nebo „Slyšíme se večer.“ Vidíme (se) / slyšíme (se) Slovesa vidíme a slyšíme (i jejich tvary se zvratným se) vyjadřují přítomnost.Když řekneme „vidíme se“, znamená to, že se na
VIDÍME, SLYŠÍME nebo UVIDÍME, USLYŠÍME Číst více »
V poslední době jsem se několikrát setkala s tím, že autoři, zřejmě ve snaze ozvláštnit svůj projev, použili příslovce toliko místo příslovce/číslovky tolik. Asi netušili, že se ta slova neliší jen jedním písmenem, ale také (a to hlavně) významem. Tolik Číslovka nebo příslovce – vyjadřuje buď velké množství, nebo množství známé ze souvislostí. Můžete ho nahradit spojením „tak
Také se z restaurací ve vašem okolí vytrácí rajská/rajčatová polévka a objevuje se polévka tomatová? V Praze a jejím okolí tomu tak je. Hodně mě to dráždilo, protože jsem to považovala za změnu ovlivněnou angličtinou. Dost jsem se spletla. Zjistila jsem totiž, že všechna tři přídavná jména staví na stejnou úroveň už Slovník spisovného jazyka českého, který vznikl v 60. letech
RAJSKÝ, RAJČATOVÝ nebo TOMATOVÝ? Číst více »
Od zavedení poslední velké změny pravidel pravopisu v roce 1993, je možné u některých sloves, u kterých byl ve třetí osobě množného čísla možný jen delší tvar (podle vzoru sázejí), používat i tvar kratší (podle vzoru trpí). Hodně často se ale setkávám s tím, že autoři příspěvků, článků a jiných textů používají kratší tvar i u slovesa vědět. To ale k výše zmíněné skupině
Ať už se podíváte do „Pravidel“ nebo do „Příručky“, nenajdete ho tam. Neuspějete ani ve slovnících češtiny. S výjimkou webu Čeština 2.0. O co jde? O sloveso nachytřit/se a podstatné jméno nachytření. Kdykoli je vidím, naskakuje mi husí kůže. Nevím, kde se vzala a proč získávají takovou oblibu, když stejně tak jednoduše můžeme použít: Jaký je váš vztah k „nachytření“? Používáte
POUČENÍ, POROZUMĚNÍ aj. Číst více »