Tahák na češtinu

tahak-pro-reseni-zaludnosti-cestiny

Čeština a její záludnosti. Nejčastější problémy, na které narážím při korekturách. Perličky, jazykové vtípky atp.


Téma, ale tematický, tematicky a tematika

Zase jednou různá délka samohlásek ve slovech se stejným původem. Ve slově téma, které znamená hlavní myšlenku nebo námět díla, píšeme dlouhé é. A asi by to nikoho nenapadlo napsat jinak. Jinak je tomu ve slově tematika, což je soubor nebo okruh témat. Ve slově tematika píšeme krátké e. Přídavné jméno tematický (něco, co je spojeno […]

Téma, ale tematický, tematicky a tematika Read More »

Hranolek nebo hranolka?

Pokud jde o bramborové (nebo třeba zeleninové) hranolky, byly ještě nedávno jedinou správnou variantou tvary mužského rodu – hranolek. Když jste si jich, logicky, chtěli dát víc, měli jste požadovat jídlo s hranolky, když žádné, tak bez hranolků. Jazyk se ale, stejně jako vše kolem nás, vyvíjí, a tak se před časem objevily v Internetové jazykové příručce jako

Hranolek nebo hranolka? Read More »

Jak na viz?

Často ho používají. Často ho používáme. Děláme to správně? O co jde? O tvar slovesa vidět. O tvar, kterým odkazujeme na externí zdroj, přílohu e‑mailu, jinou stranu textu atp. Tvar, který používáme převážně v psaném textu. V mluveném projevu řekneme spíš podívej/te se, koukni aj. Jde o tvar viz, který je tvarem rozkazovacího způsobu slovesa vidět. Jako nenapíšete tečku za

Jak na viz? Read More »

Nejsou data jako data

Data. Byla doba, kdy tohle slovo znamenalo jediné – několik časových termínů. S rozšířením počítačů se data stala ovšem také údaji, informacemi zpracovanými na počítači. A najednou se stává, že potřebujeme rozlišit data od dat. V tuto chvíli můžeme, hlavně právě v těch textech, kde je toto odlišení pro vyšší srozumitelnost nutné, používat i tvary, za které

Nejsou data jako data Read More »

MIMO nebo KROMĚ?

Slova mimo i kromě mají podobný význam. Obě můžeme použít jako příslovce. Obě jako předložku. Proč se tedy jimi zabývat? Zatímco s předložkou kromě nebývá problém, mimo bývá použito ve špatné vazbě. Běžně používáme věty jako Jak to má být Jenže… S 2. pádem se pojí pouze předložka kromě. Když použijete mimo, měli byste ji spojovat se 4. pádem. Výše

MIMO nebo KROMĚ? Read More »

SLEVA a SLEVIT, ale ZLEVNIT

Pokud svou službu nebo produkt zlevňujete, poskytujete slevu. Nebo také slevíte něco z ceny. Ve všech případech jde o to, že bude produkt nebo služba levnější ;). Slevy vyjádřené číselně Sleva může být třeba 20% [dvacetiprocentní] nebo 20 % [dvacet procent] (víc o číslech a veličinách nebo značkách tady). ALE POZOR! Můžete ale také napsat, že je něco zlevněno o 20 %

SLEVA a SLEVIT, ale ZLEVNIT Read More »

„Nečeské“ VĚTNÉ VAZBY

Z jiných jazyků, ale i pouhou nedbalostí, se do češtiny dostávají podivné větné vazby. Často se, ať v mluveném nebo psaném projevu, setkávám s tvary: V poslední době mě asi nejvíc zarazila formulace v jednom inzerátu, kde psali „vyzkoušejte ochutnat“ ve významu ochutnejte. Zvlášť v profesních textech nebo v překladech, ke kterým použijete překladač, si dejte záležet na tom, abyste text upravili,

„Nečeské“ VĚTNÉ VAZBY Read More »

Nadbytečné hromadění významově stejných slov

Sice „se to používá“, ale není to to pravé. Co? Taková slovní spojení jako• hospitalizovat v nemocnici (hospitalizovat = umístit pacienta do nemocnice)• pěší chůze – je-li to chůze, je vždy pěší 😉• původní originál – když je to originál, je to původní A samozřejmě také hodně rozšířený dárek zdarma.Když je to dárek, je vždycky zdarma,

Nadbytečné hromadění významově stejných slov Read More »

SHLÉDNOUT nebo ZHLÉDNOUT

Kdy napsat shlédnout a kdy zhlédnout? Použití S a Z na začátku slov často problématické, ale v tomto případě je to jednoduché. Shlédnout Pokud se díváte ze shora dolů (např. z rozhledny, z věže), na to, co je dole shlížíte. Zhlédnout Jestliže chcete říct, že jste viděli nějaký film, divadelní představení nebo výstavu, pak jste je zhlédli. Zhlédnout se Zhlédnout se. Z použijete také

SHLÉDNOUT nebo ZHLÉDNOUT Read More »