Tahák na češtinu

Ať už se podíváte do „Pravidel“ nebo do „Příručky“, nenajdete ho tam. Neuspějete ani ve slovnících češtiny. S výjimkou webu Čeština 2.0. O co jde? O sloveso nachytřit/se a podstatné jméno nachytření. Kdykoli je vidím, naskakuje mi husí kůže. Nevím, kde se vzala a proč získávají takovou oblibu, když stejně tak jednoduše můžeme použít: Jaký je váš vztah k „nachytření“? Používáte […]

Dnes nemám na mysli přímo shodu přísudku s podmětem, ale skutečně shodu v přísudku, v množném čísle v příčestí minulém. Stává se totiž, že ve větách, kde je víc sloves v minulém čase (a pořád jeden a ten samý podmět) vídám -i -y tak nějak na střídačku. Například ve větě: Přehled pro ty, kdo také nevěděl- a tápal-. Podmět tu není vyjádřený (a pokud

Použití přivlastňovacích zájmen svůj, jeho, jejich je podobně problémové, jako přivlastňování obecně. Ale nebojte, stejně jako všechno, dá se to zvládnout. V tomto případě stačí umět najít ve větě podmět, protože zájmeno svůj přivlastňuje právě podmětu. Příklad první Ve větě: Učím ženy napsat si program podle svých cílů a potřeb. je podmět nevyjádřený a je to „Já“ (Já

V poslední době se často setkávám se záměnou slov energicky a energeticky, resp. energický a energetický. Že je to totéž? No, není. 😉 Energicky znamená důrazně, rázně, s vervou, aktivně, živě. Např. Energicky to obvinění popřel. Lenka je tak energická, že když přijde mezi nás, je nám všem hned lépe. Energeticky se vztahuje k energetice, případně energii jako síle (ať už fyzikální

V mluveném i v psaném projevu se často setkávám s tím, že mluvčí/autor použije přivlastňovací vztažná zájmena ve špatném tvaru, a tím nabourá větnou stavbu. Často to bývá v souvětích, ve kterých autor sám ztratí přehled o jednotlivých větných členech, a tím i o tom, co čemu přivlastňuje, co k čemu vztahuje. Např.: „Jinak tomu není ani u téhle firmy, jejichž zaměstnanci už při nástupu vědí, jaká

Ve škole nám říkali, že si máme dávat pozor na to, abychom ve větě, v odstavci, popř. v celém textu stejné slovo neopakovali často. Většina z „mých“ autorů si na to pozor dává. Opakování slov Přesto se stane, že musím opravit větu typu„Možnosti posílení systému jsem rozdělil do čtyř možností.“ V takovém případě se musím rozhodnout, které z opakovaných slov nahradím.

Antedatovat – že jste tohle slovo ještě neviděli? I já ho vídám napsané zřídka. A stejně tak zřídka ho slýchám. Přitom jeho význam určitě znáte. Znamená „opatřit dřívějším datem“. Cože, že jste si mysleli, že je správně antidatovat? No, není. Proč? O tom dál v příspěvku. Ante Ante se v češtině objevuje jako předpona, ale v latině je to kromě toho

Víte, kdy použít předložku díky, kdy kvůli a kdy vinou? Díky se často používá i tam, kde by nemělo. Chcete mít jasno? Čtěte dál ;). Díky Když vás něco potěší, poděkujete za to. Když je něco pozitivním důvodem k něčemu nebo pozitivní příčinou něčeho, použijete díky, předložku se 3. pádem. Příklady: Vinou Předložka vinou vyjadřuje příčinu něčeho nechtěného, nežádoucího.

Pozor na písmenka. Když je necháte, aby se vám pletla pod ruku tak, jak sama chtějí, můžete se dočkat svedení místo svezení. 😉 Svést Četla jsem nedávno kdesi pozvání. Nebylo dlouhé. No schválně. Znělo: Přijďte se svést. Co jste si po přečtení toho pozvání představili? 😉 Stejně jako já to, jak se navzájem lidé svádějí