Je ho všude plno. Vlastně bylo. Všude se o tomto filmu psalo. A psalo se hezky, proto mě začal zajímat. Vstupenku jsem dostala jako dárek. Navíc do kina, ve kterém jsem dlouho nebyla. Žádný moderní multiplex. Sice vícesálové, ale tradiční kino. Světozor. Bez chroupání a jiného rušení. Dahlovu knížku neznám. Neznám ani předchozí filmová zpracování. Nedivte se. O tom […]
I korektor se celý život učí a občas se dozví něco, co netušil. Mně se to stalo zrovna dnes. V rozhlasovém rozhovoru Adély Gondíkové a Martina Kavky se mluvilo o nových slovech a nových tvarech slov. A. Gondíková se zmínila mimo jiné o tom, že najednou slýchá lidi kolem sebe říkat, že „uvázli ve výtahu“, zatímco ona zná a používá jen
Uváznout nebo uvíznout? Read More »
Tentokrát jsme se s kamarádkou vypravily do Podskalské celnice na Výtoni. Plánovaly jsme to už dlouho. Že jsme si vybraly zrovna den, kdy bylo namrzlo a bylo trochu o strach jít od tramvaje po schodech, ale hodně o strach jít po bočním kopečku, je z jiného soudku. 🙂 Naposledy jsem tu byla ještě dávno před rekonstrukcí, tak jsem byla zvědavá, jak to
Podskalská celnice na Výtoni Read More »
Galerie Moderna. Docela jsem si ji oblíbila, protože tu nebývají lidi. Tentokrát byli. Není se co divit, když výstava Adolf Born: Překvapení na cestách druhý den končila. I tak se mi líbila – mám Bornovu tvorbu ráda. Líbí se mi barevnost. Líbí se mi nadsázka v jeho obrázcích. Většina vystavených děl jednoznačně nese rukopis Adolfa Borna,
Adolf Born: Překvapení na cestách Read More »
Ve škole jsme se učili, že c je měkká souhláska. Po měkkých souhláskách se píše měkké i. Jak je to doopravdy? Jak kdy. V mnoha případech skutečně píšeme po c měkké i, ale… Po c píšeme také tvrdé y, ý Kdy? Tak třeba: Tak co myslíte, je c měkká souhláska? Kdybyste si na toto téma chtěli přečíst něco
Je „C“ skutečně měkká souhláska? Read More »
Divadlo. Místo, kam se chodíme odreagovat nebo zamyslet, veselit se nebo smutnit, prožívat osudy druhých. Asi víte, že než vznikne divadelní hra (nebo film), musí někdo napsat scénář, jiný navrhnout scénu, další navrhnout a vyrobit kostýmy… Prostě, než vznikne divadelní představení, pracuje na jeho přípravě spousta lidí. A abych odpověděla na otázku v nadpisu: Ten, kdo navrhuje scénu, je scénograf. Ten, kdo
Kdo píše scénář, kdo navrhuje scénu? Read More »
Valdštejnská jízdárna. Výstava, která reflektuje nejen dílo, ale i život Petra Brandla. Petr Brandl: Příběh bohéma. Když jsme minule odcházely z výstavy Akvarelu ve Veletržním paláci, těsně jsme se míjely s komentovanou prohlídkou. Tak nás napadlo podívat se, jestli náhodou na termín, který jsme si na Brandla domluvily, také nějaká nevychází. A ono jo. Měly jsme tak výstavu
Petr Brandl: Příběh bohéma Read More »
ALDA, Alan. Nikdy si nedávejte vycpat svého psa: všechno, na co byste se chtěli zeptat Hawkeyeho Pierce, ale neměli jste příležitost. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2007. 268 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-249-0907-3. ALDA, Alan. Co jsem zaslechl, když jsem mluvil sám se sebou: všechno ostatní, co jste se nedočetli v předchozím vzpomínání Nikdy si nedávejte vycpat svého psa.
Zase jednou různá délka samohlásek ve slovech se stejným původem. Ve slově téma, které znamená hlavní myšlenku nebo námět díla, píšeme dlouhé é. A asi by to nikoho nenapadlo napsat jinak. Jinak je tomu ve slově tematika, což je soubor nebo okruh témat. Ve slově tematika píšeme krátké e. Přídavné jméno tematický (něco, co je spojeno
Téma, ale tematický, tematicky a tematika Read More »
Dvě výstavy ve Veletržním paláci, které jsme s kamarádkou zhlédly ještě na samém konci listopadu. Vlastně, sbírková expozice a dočasná výstava. Výrazná díla doby moderní a jemná akvarelová díla 19. století. Akvarel mezi Prahou a Vídní Různí autoři, různá témata, různé žánry, různá média. Ženy umělkyně. Dvě metropole. Skici i hotové obrazy. To vše je ve výstavě Akvarel mezi Prahou a Vídní
Konec černobílé doby a Akvarel mezi Prahou a Vídní Read More »