Kromě toho, že je Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy mou alma mater, koná se na ní spousta zajímavých akcí. Tentokrát jsem se nechala zlákat výstavami semestrálních prací pořádanými Katedrou výtvarné výchovy. Obvyklým místem těchto výstav jsou panely ve 3. patře a zadní schodiště – od katedry do přízemí, respektive naopak. Využita byla všechna místa. Na panelech probíhala výstava […]
Výstavy na Pedagogické fakultě UK Read More »
Bylo nás dvanáct. Bylo nás dvanáct s různou délkou korektorské praxe, s různou mírou znalostí a zkušeností. Dvanáct se nás od listopadu do konce února online scházelo na kurzu Korektor ve vydavatelství s lektorkou a učilo se od ní, co všechno taková práce obnáší. Je nás dvanáct, které jsme kurz úspěšně absolvovaly. (Tréma ze zkoušek mě neopouští ani po celoživotním
Korektor ve vydavatelství Read More »
Objevila jsem pro sebe novou galerii. Přestože chodívám okolo, nevěděla jsem o ní. Až se ke mně dostala informace o výstavě JÁ – MY, která byla v galerii Jilská 14 uspořádána ke společnému jubileu Výstavní společnosti TS, z.s (stá výstava) a Umělecké besedy (160 let existence). Sámotné prostory galerie mě velice zaujaly. Vstupuje se v přízemí, ale hned z první místnosti
Já – My v Jilské 14 Read More »
Přišla mi nabídka, které jsem nedokázala odolat. Možnost vidět novou inscenaci opery Nabucco ve Státní opeře. Vidět ji v rozumném čase. Navíc jsem ve Státní opeře od rekonstrukce nebyla. Na večerní operní představení moc nechodím, protože klasické opery tohoto typu jsou dlouhé. A když přičtu čas na cestu domů atp., jsou ještě delší. Generálka, na kterou to
Giuseppe Verdi: Nabucco Read More »
Sešly jsme se. Původní domluva byla, že půjdeme do Musea Kampa na výstavu Michaela Rittsteina. Jenže bylo tak krásně, že jsem kamarádku umluvila, že se kousek projdeme. A pak další kousek. Když už jsme byly na Malostranské a do Musea Kampa to bylo „co by kamenem dohodil“, zkusila jsem to znovu. Ale s tím, že se svezeme tramvají
Místo výstavy procházka Read More »
Je ho všude plno. Vlastně bylo. Všude se o tomto filmu psalo. A psalo se hezky, proto mě začal zajímat. Vstupenku jsem dostala jako dárek. Navíc do kina, ve kterém jsem dlouho nebyla. Žádný moderní multiplex. Sice vícesálové, ale tradiční kino. Světozor. Bez chroupání a jiného rušení. Dahlovu knížku neznám. Neznám ani předchozí filmová zpracování. Nedivte se. O tom
I korektor se celý život učí a občas se dozví něco, co netušil. Mně se to stalo zrovna dnes. V rozhlasovém rozhovoru Adély Gondíkové a Martina Kavky se mluvilo o nových slovech a nových tvarech slov. A. Gondíková se zmínila mimo jiné o tom, že najednou slýchá lidi kolem sebe říkat, že „uvázli ve výtahu“, zatímco ona zná a používá jen tvar „uvízli
Uváznout nebo uvíznout? Read More »
Tentokrát jsme se s kamarádkou vypravily do Podskalské celnice na Výtoni. Plánovaly jsme to už dlouho. Že jsme si vybraly zrovna den, kdy bylo namrzlo a bylo trochu o strach jít od tramvaje po schodech, ale hodně o strach jít po bočním kopečku, je z jiného soudku. 🙂 Naposledy jsem tu byla ještě dávno před rekonstrukcí, tak jsem byla zvědavá,
Podskalská celnice na Výtoni Read More »
Galerie Moderna. Docela jsem si ji oblíbila, protože tu nebývají lidi. Tentokrát byli. Není se co divit, když výstava Adolf Born: Překvapení na cestách druhý den končila. I tak se mi líbila – mám Bornovu tvorbu ráda. Líbí se mi barevnost. Líbí se mi nadsázka v jeho obrázcích. Většina vystavených děl jednoznačně nese rukopis Adolfa Borna, jak
Adolf Born: Překvapení na cestách Read More »
Ve škole jsme se učili, že c je měkká souhláska. Po měkkých souhláskách se píše měkké i. Jak je to doopravdy? Jak kdy. V mnoha případech skutečně píšeme po c měkké i, ale… Po c píšeme také tvrdé y, ý Kdy? Tak třeba: Tak co myslíte, je c měkká souhláska? Kdybyste si na toto téma chtěli
Je „C“ skutečně měkká souhláska? Read More »