Letní škola výtvarné výchovy

Tradiční letní škola určená hlavně učitelům výtvarky. Přesto se účastním. Již potřetí.
Tradiční schéma: červenec, tři skupiny, tři ateliéry, tři lektoři, různé metody. Kresba, malba, multimédia, grafika. Každý rok trochu jinak.

Letos téma Co měníme, co zůstává.
V pondělí po úvodu a formalitách společná vycházka do Vyšehradských kasemat. Beze mne.

Ateliér malby

Pod vedením Pavly Gajdošíkové.
Mramorování papíru. Frotáže různých struktur. Koláže v kombinaci s kresbou nebo malbou – spojení tématu Vyšehradu a místa našeho dětství.

Pavla nás vede k abstraktnosti. Já a abstraktno? Ale Pavla řekla větu, která posunula můj přístup k abstraktním dílům obecně. Něco o tom, že důležitý je proces tvorby a význam toho díla pro autora, divák že si najde svůj. 🙂

Ateliér kresby

Helena Blašková se nechala inspirovat pohybem. Pohyb je jejím pramenem.
Hledáme svůj pramen tvořivosti.
Společně. Na papíru rozloženém přes ca 5 lavic, tančíme uhlem.
Každý sám. Papír velký jak mi sami. Kreslení oběma rukama najednou i zvlášť, po slepu i s očima otevřenýma, uhlem, rudkou, pastely…

Ještě tvoříme z keramické hlíny. Poslepu (někdo celou dobu, někdo jen zezačátku). Hotový výtvor přiřazujeme k některému z živlů. Pocitově.
Stejný živel = jedna skupina, z individuálních děl společná kompozice.

Získávám nový vztah k velkým formátům (já minimalista). Však si zkuste oběma rukama najednou nakreslit vodotrysk na A4… 😉

Ateliér výtvarné dramatiky – Výzkumná laboratoř

Jan Pfeiffer nás pozval do výzkumné laboratoře. Zkoumáme, zda se dá výtvarně ztvárnit základ, základní kámen.
Vytváříme skupinový kámen (dokážete uhodnout, co bylo výchozím materiálem?) i kámen svůj.
Sepisujeme výzkumnou zprávu, pořizujeme fotografickou dokumentaci…
Praktická ukázka využití výtvarné dramatiky pro výtvarnou výchovu.