Nejsem kdovíjaký zahradník, mám blíž k tomu, který šel do zahrady s motykou než k tomu Čapkovu. Většinou spoléhám na ty rostliny, které se o sebe postarají samy.
Šalvěj, která krásně kvete a je kolem ní vždy spousta motýlů a jiného hmyzu, jsem zasadila před lety kvůli jejímu využití jako bylinky a koření.
Rebarboru jsem kdysi dostala ve 3 odnožích. Dvě nepřežily, ale té, kterou jsem zasadila do místa, kde bylo nejvíc kopřiv, se už spoustu let daří neuvěřitelně. A to jsem z ní už několik kusů věnovala kamarádkám ;). Takhle vypadá teď na konci dubna, v červnu mívá listy velikosti deštníků a stvoly na dva prsty široké.
Březen
Letos jsem „nutně potřebovala“ dostat na zahrádku barvy už během března, tak jsem v půlce měsíce koupila macešky a primulky. Že mi vydrží až do teď jsem ani nedoufala…
Duben
Pak jsem se nějak rozšoupla a pořídila si semínka, sazenice a cibule spousty rostlin, které jsem na zahrádce chtěla mít už dávno, jen mi to nějak nevyšlo.
Dnešní krásné počasí mě vytáhlo na zahrádku, abych to, co jsem nakoupila, také vysela a zasadila.
Vysela jsem nějakou směs truhlíkových letniček, kterou jsem měla doma tak dlouho, že už si ani nepamatuju jak, takže těžko říct, jestli z toho něco bude.
Potom dýni, pórek (ten jsem zkoušela už loni, a protože krásně přežil zimu, a navíc se dal sklízet i během zimy, dostal šanci i letos – bez pórku se totiž neobejde salát, který máme doma moc rádi) a kavkazský špenát (na ten jsem zvědavá – má to být popínavá trvalka).
Místo jsem našla i pro sazeničky půdopokryvných kytiček – vybrala jsem si mateřídoušku, která patří k mým nejoblíbenějším drobným kytkám vůbec (spolu s pomněnkou), tařičku a rozchodníky.
Teď už musím jen počkat, jestli se to všechno ujme a rozroste tak, jak si to představuji 😊.
P.S.:
Na sázení cibulovin jsem si objednala udělátko, které ale přijde až v průběhu následujícího týdne, takže cibule zatím stále čekají ;).