Wonka

Je ho všude plno. Vlastně bylo. Všude se o tomto filmu psalo. A psalo se hezky, proto mě začal zajímat.

Vstupenku jsem dostala jako dárek. Navíc do kina, ve kterém jsem dlouho nebyla. Žádný moderní multiplex. Sice vícesálové, ale tradiční kino. Světozor. Bez chroupání a jiného rušení.

Dahlovu knížku neznám. Neznám ani předchozí filmová zpracování. Nedivte se. O tom nejstarším jsem donedávna nevěděla. O tom s J. Deppem, které nese, stejně jako kniha, název Karlík a továrna na čokoládu, vím, ale neviděla jsem ho. V televizi mě vždy odradily ukázky.

Wonka je tedy mým prvním seznámením s příběhem. Z děje (a recenzí) jsem pochopila, že jde o úplný začátek příběhu. Líbí se mi zpracování. Filmové muzikály mám ráda. A nevadí mi, že písničky jsou prvoplánově líbivé. Stejně jako vizuál celého filmu.

Bavila jsem se, líbilo se mi to. Překvapovalo mě to.

A kino Světozor jsem zařadila na seznam svých oblíbených kin. Kin bez chroupání.