Co vás jako první napadne, když se řekne Zdeněk Burian? Mě ilustrace všech „pravěkých“ knížek Eduarda Štorcha, které jsem jako holka přečetla.
Vám možná přijdou nejdřív na mysl ilustrace ke knihám Karla Maye nebo k jiným dobrodružným knihám.
Nebo že by to byly také pravěké ilustrace? Možná ty, které jste vídali jako velkoformátové tabule ve škole.
Věděli jste, že svými rekonstrukcemi pravěkých zvířat a lidí, které tvořil ve spolupráci s odborníky, byl Zdeněk Burian jedním z tvůrců tzv. paleoartu? A že to je to, čím se nejvíc proslavil ve světě?
Výstavu Zdeněk Burian: 120 let vlastní cestou uspořádali v GOMA ke 120. výročí Burianova narození také díky vstřícnosti majitele unikátní soukromé sbírky Ing. Milana Velka. Burianovým ilustracím a obrazům bylo (výstavu jsem stihla v jejím posledním týdnu) věnované celé přízemí.
Ze všech vystavených děl se podle mého soudu vymykal akt, na kterém malíř zpodobnil svou dceru. Jednak tématem, jednak formátem. Obojím tak nějak nezapadal mezi ostatní vystavená díla, ale o to víc zaujal.
Pokud jste výstavu nestihli a dílo Zdeňka Buriana vás zajímá, doporučuji vaší pozornosti Muzeum Zdeňka Buriana v Kopřivnici, Burianově rodném městě. Byla jsem tam a vím, že neprohloupíte ;).
