Použití přivlastňovacích zájmen svůj, jeho, jejich je podobně problémové, jako přivlastňování obecně.

Ale nebojte, stejně jako všechno, dá se to zvládnout. V tomto případě stačí umět najít ve větě podmět, protože zájmeno svůj přivlastňuje právě podmětu.

Příklad první

Ve větě:

Učím ženy napsat si program podle svých cílů a potřeb.

je podmět nevyjádřený a je to „Já“ (Já učím.).

Takže ta věta je v pořádku, pokud já (podmět) chci, aby ženy psaly program podle cílů a potřeb, které mám já.

Když chci říct, že je učím, aby napsaly program podle cílů a potřeb, které mají ony, musím napsat:

Učím ženy napsat si program podle jejich cílů a potřeb.

Nebo: Učím ženy, aby psaly program podle svých cílů a potřeb. – V první větě je podmět pořád „já“, ale ve druhé už jsou to ty „ženy“ (i když vyjádřené v první větě), proto je svých v pořádku.

Příklad druhý

Podobně ve větě:

(Já) Pomáhám obchodníkovi dosáhnout svých cílů. – Obchodník dosahuje cílů, které mám já.

Když to mají být cíle, které má obchodník, pak napíšu:

Pomáhám obchodníkovi, aby (on) dosáhl svých cílů.

(Já) Pomáhám obchodníkovi dosáhnout jeho cílů.