Jednoduché a přitom to působí potíže. Kdy napsat „sebou“ a kdy „s sebou“, když to zní stejně, vypadá skoro stejně a v obou případech se jedná o tvar 7. pádu zvratného zájmena se?
Sebou
1) Sebou píšeme tehdy, když jde o pohyb, který ten, kdo ho provádí, dělá vlastním tělem (i v přeneseném smyslu slova).
Např.:
- Praštil sebou o zem.
- Ryba sebou házela tak, že vyskočila z kádě.
- Mrskli sebou, aby tam byli včas.
2) Ve spojení sám sebou:
- Byla si jistá sama sebou.
- Rozumí se samo sebou.
3) Pokud je ve spojení s předložkou.
Např.
- Viděl před sebou překážku.
- Táhla za sebou tašku na kolečkách.
- Měli mezi sebou velké neshody, ale nakonec se dohodli.
Se 7. pádem se nejčastěji pojí předložky mezi, nad, pod, před, za. A samozřejmě také s.
S sebou
Z předchozího textu asi už tušíte, že s sebou píšeme tehdy, když něco nebo někdo (čili podmět věty ;)) něco nebo někoho bere, nese, veze, unáší, odváží aj. a má to u sebe.
- Na tábor si s sebou vždy beru zavírací nůž.
- Odvážela s sebou všechny svoje knihy.
- V divadle s sebou měli nejen vstupenky, ale také památníček na podpisy.
Tak co, už je vám jasné, kdy psát „s sebou“ a kdy „sebou“?
Jestli ne tak docela a přesto si chcete být jisti, že to ve svých textech budete mít správně, napište mi. ;)
