Koncert, který se koná každý rok. Koncert, o který je takový zájem, že se o vstupenky mezinárodně losuje. Koncert, který od roku 2011 přenášejí televize do spousty zemí světa, mezi nimi i do Česka.
Letos jsem ho poprvé stihla od začátku – vždycky jsem si myslela, že začíná v poledne, ale loni jsem zjistila (samozřejmě až když bylo po koncertu), že začátek je už v 11.15. Ale ať už jsem viděla jen kousek, nebo celý, vždy jsem si ho užila.
Pravda, není to takové, jako kdyby byl člověk na místě. Chybí přímý kontakt s hudbou, hudebníky i ostatními diváky. Ale má to také své výhody – např. se já jako pylový alergik nemusím bát, že koncert pro tu nádhernou květinovou výzdobu, na které se podílejí květináři z celé Vídně, prokýchám :).
Divákům České televize (přímý přenos si můžete poslechnout i na stanici Vltava Českého rozhlasu) koncert zprosředkovává velmi příjemným způsobem (mluví skutečně jen tehdy, když nehraje hudba, poskytuje přiměřené množství informací, reaguje na aktuální situace) Jiří Vejvoda.
Koncert, i takto zprostředkovaný, je vždycky skvělým zážitkem. Většinou na mě působí slavnostně a vážně, ale letos přibylo i radostně. Filharmoniky řídil kanadský dirigent a klavírista Yannick Nézet-Séguin, na kterém bylo vidět nejen, že koncert prožívá, ale také, jak si každou skladbu nesmírně užívá.
A zařazené skladby i jejich provedení tuto radostnost podtrhovaly. K takovým patřila např. skladba Københavns Jernbane Damp Gallop dánského skladatele Hanse Christiana Lumbye (na záznamu v čase 55:30). Lumbye, který působil jako vojenský kapelník a později jako hudební ředitel kodaňského zábavního parku Tivoli, se k ní nechal inspirovat otevřením první železniční tratě v Dánsku v roce 1847.
V koncertní přestávce (cca po 45 minutách koncertu) promítli do televize dokument, který nás zval do Albertiny. Muzeum Albertina totiž letos slaví 250 let od otevření. Dokument nechal ožít některá vystavená díla a zároveň to byl tak trochu koncert v koncertu – ke každému oživlému dílu zahráli hudebníci v různých uskupeních různé skladby.
Pokud máte rádi klasickou (a ne nutně vážnou) hudbu a o koncertu jste nevěděli, nebo vám to nevyšlo, můžete se podívat v iVysílání České televize (nevím, jak dlouho bude záznam k dispozici, tak neváhejte ;)).
