Tentokrát jsme s kamarádkou zkombinovaly výstavu v Domě fotografie GHMP a návštěvu hlavní budovy Muzea Prahy. Výstava nás zajímala, na muzeum jsme byly zvědavé, protože jsme ho obě naposledy viděly dávno před rekonstrukcí.
The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu
Vizuálně i zvukově zajímavá (k vidění jsou fotky i videa, výstavou se prolínají i zvukové nahrávky), tematicky velmi silná výstava je věnována jezeru Bajkal – nejstaršímu, nejhlubšímu a nejobjemnějšímu jezeru na světě. Životu v něm i u něj i ekologickým problémům, se kterými se potýká.
Hlavní budova Muzea Prahy
Možná jste zaznamenali reklamní kampaň zvoucí k návštěvě hlavní budovy Muzea Prahy, která byla otevřena po dlouhé rekonstrukci.
Byla jsem zvědavá, co uvidíme.
Budova sama o sobě se mi moc líbí, jako se mi líbila vždy. Po rekonstrukci je zářivější. Zaujalo mě i využití motivu domečků (vidím v něm inspiraci Langweilovým modelem) na stěně kolem výtahu.
Expozice Město v čase
Hlavním lákadlem muzea pořád zůstává papírový model Prahy, který vytvořil Antonín Langweil, ale reklamy lákají i na moderní způsob muzejní prezentace.
Možná proto, že jsem měla velká očekávání, jsem byla trochu zklamaná. V expozici je totiž jediným exponátem právě model Prahy. Navíc rozdělený na malé části (to má sice výhodu, že si každou část můžete prohlédnout ze všech stran, ale zase nefunguje efekt celkového rozměru). Jinak je běh času v Praze znázorněn jen digitálními projekcemi.
Tělák
Kromě stálé „expozice“ je právě k vidění také divadelní výstava Tělák.
Výstava využívá kulisy školní šatny (té u tělocvičen) a tělocvičny, nahrávky autentických výpovědí na téma dospívání a s ním spojených frustrací, studu a problémů s přijetím vlastního těla a sama sebe.
Nahrávky znějí i ve sprchách, o kterých jsme se shodly, že vlastně nevíme, jestli je někdo někdy ve škole použil… ;).
