Ingrid Dach už nějakou dobu sleduju. Účastním se jejích výzev (takových minikurzů zdarma) – z každé týdenní se vzpamatovávám měsíc. V dobrém smyslu slova. Inka totiž srší energií i nápady, takže mi nějakou dobu trvá, než si všechno přeberu.
Když přišla s tím, že uspořádá živá setkání, zaujalo mě to a řekla jsem si, že by nebylo špatné se zúčastnit. Už jen proto, abych ji poznala.
Když vypsala první dva termíny, prozkoumala jsem je a… ten úplně první s těžkým srdcem (kolikrát se vám podaří být na úplně první akci daného typu?) zavrhla. Navazoval na můj pobyt v Jičíně. A z Jičína do Mikulova? To je lepší jet nejdřív domů.
Druhý termín jsem už už zavrhla taky. Byl vypsaný přesně na moje narozeniny. A protože nejsem úplně slavicí typ, zato většinou všechno prozradím, váhala jsem. Jenže pak jsem se podívala na cenovku a nevěřila vlastním očím. Cena byla rovna roku mého narození. To jsem se rozhodla považovat za znamení a svou vstupenku jsem si koupila.
Stala jsem se tak součástí druhého Inčina networkingu. Bylo nás 50, ale díky skvělé organizaci jsem neměla pocit přehlcenosti, ale příjemně stráveného a dobrými nápady nabitého dne. Dárek k narozeninám to tak byl naprosto báječný (a kupodivu jsem se ani neprořekla).
P.S.: Jo, a Inka je stejná na sítích i živě ;).
Protože jsem kvůli vzdálenosti jela o den dřív, měla jsem i spoustu času na procházku po městě – z ní jsou nadcházející fotky.
